Groupthink

Termín Groupthink zavedl v roce 1972 americký psycholog Irving Janis. Označuje mechanismus, který vede k přijetí chybného závěru v rámci kolektivního rozhodování. Podstatou groupthinku je eliminace názorových rozdílů v zájmu dosažení shody v rozhodující skupině. Jako klasický příklad groupthinku se uvádí chybné rozhodnutí americké vlády o provedení invaze v kubánské Zátoce sviní: ačkoli rozhodující tým měl k dispozici veškeré informace a odborné posudky, invaze skončila katastrofou – protože jeho členové se navzájem ubezpečovali o úspěšnosti plánované operace a varovné signály velkoryse ignorovali.

Skupiny postižené groupthinkem se orientují na apriorně přijaté názory a ignorují alternativy. Svoje intelektuální kapacity používají pouze pro potvrzování vlastního názoru a pro vyvrácení jiných názorů. Své protivníky ignorují nebo zesměšňují, případně je prohlašují za podivíny, extrémisty, blázny nebo za osoby podplacené zájmovými skupinami. V krajních případech se uchylují k výhrůžkám a podobným prostředkům.1

Učebnicovým příkladem groupthinku je schválení tzv. evropské smlouvy o rozpočtové odpovědnosti.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License