Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení (Petr Hampl)

Čtyřdílná analýza Petra Hampla nazvaná "Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení" ze zabývá příčinami současného stavu společnosti v kontextu vývoje mocenských struktur a ekonomického dopadu globální privatizace moci.

Hampl ve stručnosti říká asi toto:1

Kdo tady vlastně vládne?

Když sedláci nezasejí, budou hladovět i knížata

Političtí vůdci na počátku 19. století chápali, že základní ekonomické hodnoty vytváří sedláci a řemeslníci. Rozuměli tomu, že zvýšení daní, které by umožnilo vysokému úřednictvu udržet standard a zároveň zdecimovalo základní výrobce, by ze střednědobého a dlouhodobého hlediska nebylo řešením. Když sedláci nezasejou, budou hladovět i knížata. Naproti tomu v současné společnosti je představa o původu ekonomických statků nejasná. Společnost je zaplavena ideologiemi, které se snaží prokázat, že právě ta či ona činnost je životně důležitá a musí tedy být podporována. Za takové situace je snadné přijmout regulační opatření, která zastaví produkci životně důležitých zdrojů - a vůbec si toho nevšimnout.

Zakrývat přerozdělování je drahé

Hampl rozděluje společnost v zásadě na dvě třídy:

  • Vládnoucí třída - státem financovaná sféra a korporace. Korporacemi rozumíme organizace, které původně byly běžnými soukromými podniky, ale postupně získaly podobu, která je bližší státní správě než podnikatelskému subjektu, a jejich úspěch je významně závislý na kooperaci se státní správou. Jsou to banky, energetické podniky, některé technologické a výrobní firmy. Obecně příjemci přerozdělovaných peněz.
  • Nižší třída - běžné firmy, drobní podnikatelé, živnostníci a zaměstnanci. Obecně plátci přerozdělovaných peněz.

Současná vládnoucí třída si nemůže legálně přisvojit část výnosů nižší třídy, jako tomu bylo před sto lety. Dnešní přerozdělování může být legitimizováno pouze jako akce přinášející všeobecný prospěch (nebo odvracející všeobecnou pohromu - viz např.: ESM). Proto musí probíhat maskovací akce, během nichž je zlikvidováno několikanásobně víc zdrojů, než kolik je přerozděleno. Pochopitelným zájmem třídy, která si tímto způsobem zdroje přisvojuje, je vytvořit zmatek ohledně toho, kde vlastně vznikají hodnoty.

Bohatí podporují snižování sociální mobility

Sociální mobilita představuje schopnost jedince proniknout ze společenské vrstvy ve které se narodil o několik tříd výše (nebo níže). Pronikání úspěšných schopných jedinců z nižších vrstev společnosti do vládnoucí třídy je sice možné - současně je ale v zájmu vládnoucí třídy sociální mobilitu směrem nahoru co nejvíce omezovat. Každý úspěšný "syn sedláka", který se vlastní pílí dopracuje například k funkci ve velké firmě, totiž zabírá místo, které členové vládnoucí třídy potřebují pro své děti a rodinné příslušníky.

Shrnuto:

  • Ztratilo se porozumění tomu, kde jsou vytvářeny hodnoty. Proto se může velmi snadno stát, že politické rozhodnutí zlikviduje – aniž by si toho kdo všiml – klíčové zdroje nebo kapacity, na kterých je celá společnost závislá.
  • Protože vládnoucí třída ztratila možnost otevřeně si přisvojovat část výsledků práce nižších tříd, je nucena provádět zakrývací akce, během nichž je likvidováno mnohem více zdrojů, než kolik se přerozdělí.
  • Vládnoucí třída nemůže své postavení ubránit jinak než prováděním akcí, které způsobují ekonomickou stagnaci.

Princové a chuďasové

Hampl vyvrací rozšířený omyl, že v demokratických společnostech přichází všichni na svět s rovnými šancemi:

Možná, že ve chvíli, kdy čtete tento text, pronikají někde na jachtě v Karibiku spermie vysokého evropského úředníka do těla manažerky globální technologické firmy. A možná, že ve stejné době pronikají v částečně vybydleném venkovském domku v českém pohraničí spermie místního traktoristy do těla kadeřnice ze stejné vesnice. Za několik hodin budou výsledky těchto splynutí sestávat jen z několika buněk, ale bude téměř nezvratně rozhodnuto, kdo bude princem a kdo chuďasem. Za devět měsíců se na různých místech narodí dva chlapci s rozdílným genetickým obdarováním. Princ by měl v dospělosti IQ asi o 30 bodů vyšší, pokud by se oběma dětem dostalo stejného zacházení, což rozhodně není náš případ. Princ bude vyrůstat v podnětnějším prostředí, rodiče se mu budou víc věnovat, naučí se dřív mluvit, brzy začne chodit do kroužků, kde se bude učit věcem, na které chuďas možná nenarazí ani v dospělosti… Až vyrostou, každý si najde nevěstu ze své společenské vrstvy a každý z nich povede zcela jiný život. Princ bude nejen bohatší, ale také chytřejší, zdravější, fyzicky silnější a bude žít déle. Případná záměna prince za chuďase by byla odhalena po několika minutách.2

V dalších částech analýzy Hampl přináší socioekonomický rozbor např. těchto jevů:

  • Jakým způsobem důchodový a vzdělávací systém fungují jako penězovody od chudých k bohatým.
  • Některé další příklady zakrývacích mechanismů používaných k legitimizaci přerozdělování (celospolečenský prospěch, ekologické programy, boj proti globálnímu oteplování, programy "vyrovnání šancí", evropská standardizace a řada dalších)
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License